Mohou se díky pozitivnímu myšlení splnit vaše sny?

Jill Suttie

Přiznávám se, že jsem nikdy nečetla bestseller Tajemství. Ale jeho základní předpoklad (opakovaný do omrzení v povrchních knihách o seberozvoji) spočívá v následujícím: představte si, co ve svém životě chcete, a opravdu věřte, že se to stane, a přitáhnete to k sobě. Ať je to bohatství, zdraví nebo lepší vztahy, „síla myšlení“ je vše, co je potřeba, aby se vaše přání splnilo. 

Podle Gariely Oettingenové, výzkumnice motivace z New Yorské univerzity a autorky nové knihy Přehodnocení pozitivního myšlení, se ale jedná o velký omyl. Oettingenová vyvrací mýtus, že pozitivní myšlení vede k úspěchu. Vědeckými výzkumy dokládá fakt, že denní snění o pozitivních cílech, založené pouze na našem přání, ve skutečnosti ničí naše šance dosáhnout toho, po čem v životě toužíme.

Oettingenová  rozlišuje optimismus (pozitivní očekávání budoucnosti založené na minulých zkušenostech) a pozitivní myšlení, které je založené na imaginaci nebo přání. Zatímco optimismus bývá spojen s lepším zdravím a životní spokojeností, pozitivní myšlení nebývá. Pokud není pozitivní představa doplněná uvažováním o překonání možných překážek, tak je dokonce pro dosahování vašich cílů spíše škodlivá.

Kombinace snění a očekávání neúspěchů, které Oettingenová nazývá„představováním protikladů“, je důležité pro motivaci, tj. zapojení kognitivních procesů důležitých pro dosahování cílů. Představování protikladů je zvlášť užitečné, pokud se snažíte o konkrétní cíl, třeba snížení váhy nebo zlepšení vztahů, ale nejspíš nebude fungovat, pokud je váš cíl nerealistický, například když chcete jako začínající podnikatel brzy vydělat miliony.

Kniha Oettingenové je plná vědeckých experimentů, které dokazují, že samotné pozitivní myšlení vede k nemožnosti dosáhnout cílů, možná proto, že denní snění snižuje energii, kterou potřebujeme, abychom něčeho dosáhli. V jednom z experimentů požádala spolu s kolegy vysokoškolské studenty, aby sepsali pozitivní představy o nadcházejícím týdnu, přesně tak, jak by si ho ideálně představovali, nebo jen, aby sepsali své představy a fantazie o příštím týdnu. Hned po tomto cvičení uváděli účastníci, kteří popisovali pouze pozitivní představy, větší úbytek energie než ti, kteří popisovali jakékoli představy. Navíc, po týdnu byli účastníci dotázáni, kolik věcí dokázali v uplynutém týdnu zvládnout. A ukázalo se, že čím méně energie cítili po experimentu, tím méně toho udělali. „Tyto výsledky odpovídají každodenním zkušenostem lidí,“píše Oettingenová. „Pokud je čeká těžký úkol, tak si často představují, jaké to bude, až ho splní. V ten moment je taková představa příjemná a uklidňující – tak moc, že se přestanou snažit.“

Je také důležité, aby naše cíle byly realistické. V jiné studii Oettingenová a její kolegové požadovali, aby studenti informatiky ohodnotili, jak je pravděpodobné, že se zlepší v matematice, a potom, aby sepsali 4 přínosy zlepšení a 4 možné překážky. Studenti byli rozděleni do 3 skupin, které se zaměřily buď na přínosy, překážky nebo na obojí. Výsledky ukázaly, že studenti, kteří si mysleli, že se mohou zlepšit v matematice, a kteří zároveň využili metodu „představování protikladů “, tj. zaměřili se na obojí, se poté více snažili a více se zlepšili, než ti, kteří se zaměřili buď jen na přínosy, nebo jen na překážky. 

Přestože je výzkum Oettingenové přesvědčivý, nemusí všechny čtenáře zajímat. Ti, kteří se více zajímají o aplikaci výzkumu, mohou přeskočit do části, kde se Oettingenová věnuje spíše praktickým věcem. Kombinuje zde své myšlenky s myšlenkami svého manžela a spolupracovníka Petra Gollwitzera, a píše o motivačním cvičení nazvaném 4P, které kombinuje představování protikladů s akčním plánováním, a radí, jak jej používat.

Cvičením 4P dosahujete svých cílů následovně:

1. Přejete si něco, čeho chcete dosáhnout.

2. Představíte si přínosy, ke kterým to povede.

3. Prozkoumáte překážky, které vás mohou potkat.

4. Vymyslíte plán, jak překážky překonat.

Oettingenová s kolegy vymysleli 4P (v angličtině WOOP) aplikaci do mobilních telefonů, kterou používají děti ze sociálně znevýhodněného prostředí, jimž pomáhá dodat odvahu ke studiu, stejně jako dospělí, kteří ji využívají ve svém osobním i profesním životě. Výzkum potvrdil, že používání techniky 4P pomáhá lidem dosahovat vytoužených cílů více než samotné pozitivní myšlení.

Ale je pozitivní myšlení úplně zbytečné? Určitě ne, píše Oettingenová. Dovolit si snít o ideální budoucnosti může pomoci, zejména pokud se nacházíte v neřešitelné situaci nebo když čekáte na řešení, které není ve vaší moci, neboť vám může pomoci zvládnout úzkost či depresi. Může být také příležitostnou zábavou nebo způsobem, jak prozkoumat svá nejhlubší přání – zvláště, pokud je neznáte. 

„Je zkrátka důležité, nechtít od svých fantazií víc, než nám mohou nabídnout,“ píše Oettingenová. „Neměli bychom své sny zavrhovat, stejně jako slepě věřit tomu, že pouhé snění něco přemění ve skutečnost.“

Přestože je v knize popsáno mnoho experimentů, Oettingenová uznává, že téměř všechny prováděla ona, tudíž nejde o nezaujatý pohled. Kdyby techniku 4P zkoumalo více vědců, byla by jistě přesvědčivější. Přesto je osvěžující najít vědce, který zpochybňuje výroky knihy„Tajemství“.

Pro některé lidi může být špatnou zprávou, že neexistuje jednoduché nastavení mysli, které by nám umožňovalo ovládat svůj život. Ale dobrou zprávou je, že s trochou představování protikladů, plánování a odhodlání se přesto mohou některé z vašich (realistických) snů splnit. 

Tento článek byl původně publikován v Greater Good, online magazínu Greater Good Science Centra Univerzity v Berkley. Originál naleznete zde.