Postavení našeho těla do značné míry ovlivňuje to, jak se cítíme. Zkuste krátké pětiminutové protažení...

Na cvičení je často nahlíženo z pohledu fyzioterapie – jaké cviky jsou vhodné při různých zdravotních potížích. My se ale dnes zaměříme na to, jaké cviky (zejména jógové pozice) jsou vhodné pro rozvíjení určitých psychických stavů - zejména štěstí či pohody.

Mnoho lidí má negativní vztah ke svému tělu, někteří jej dokonce přímo nenávidí. To se pak odráží v tom, jak se k němu chovají – přestávají o něj pečovat a místo toho jej využívají či „trestají“ různými dietami či nepřiměřeně intenzivním cvičením.

Když před Vánoci začínám mít pocit, že je toho na mě moc, slyším v duchu Hurvínkovu nezapomenutelnou větu: „Vánoce jsou svátky klidu a míru, tak si to nepokaž, taťuldo.“ Klid a mír před Vánoci (a o Vánocích) zažívá málokdo, protože máme pocit, že toho musíme hrozně moc stihnout: uklidit, napéct, nakoupit dárky, chodit na vystoupení a besídky, stihnout uzávěrky v práci atd. Tento shon ilustruje, jak často upřednostňujeme jiné věci, než ty, které jsou pro nás opravdu důležité.

Stává se vám, že ve stresu sáhnete po okoládě či brambůrcích? Rádi mlsáte u televize nebo když se nudíte? Možná se tedy právě vy potýkáte s emočním jedením.

Emoční jedení označuje situace, kdy využíváme jídlo k naplnění jiných potřeb než fyzických.

Poznáme ho následovně:
1. Jíme bez pocitu hladu.
2. Jídlo nám přináší emoční úlevu(hned se cítíme o trochu lépe).
3. Máme specifické chutě – zejména na sladké, slané či tučné věci (souvisí to s vyplavováním stresového hormonu kortizolu).
4. Nejsme schopni s jídlem přestat – přejídáme se, jídlo nekončí pocitem sytosti.
5. Mohou následovat pocity viny či studu (v krajních případech vede emoční jedení až k poruchám příjmu potravy).
6. Jíme ve specifických situacích – situace, které vyvolávají emoční jedení, se u lidí liší – pro někoho je to stres, pro jiného nuda či chvíle pohody.

Těšení se má příznivý dopad na naši psychiku. Ovšem za určitých podmínek. 

S příchodem dospělosti přichází větší zodpovědnost a více starostí, a tak často nedokážeme prožívat pozitivní emoce tak naplno, jako v dětství. A co víc, když přemýšlíme nad budoucností, i potenciálně příjemnou (např. dovolená), často se spíše soustředíme na starosti.

Přemýšlíte nad vyzkoušením břišních tanců? Přečtěte si, jak prospívají našemu tělu i duši, a třeba vám to pomůže se rozhodnout. 

Tanec jako takový má spoustu příznivých účinků na naši psychiku.

Často se mluví o škodlivosti kouření, tučných jídel či o rizicích nedostatku pohybu. Ale co sezení jako takové?

Tom Rath ve své knize cituje výzkumy, které dokazují, že dlouhodobé sezení (více než 6 hodin denně) škodí zdraví ve stejné míře jako kouření cigaret (alespoň z hlediska srdečních onemocnění). 

Když jsem začala cvičit jógu, zaujal mě pocit vnitřní vyrovnanosti, který jsem si z lekcí odnášela. Ptala jsem se sama sebe: „Jak je možné, že se díky józe cítím tak dobře a uvolněně?“ V tomto článku budeme na tuto otázku hledat odpověď.